Listopad 2010

Mozek

27. listopadu 2010 v 17:47 | Fífa |  Vnitřní orgány
Mozek
Mozek
je orgán, který slouží jako organizační a řídící centrum nervové soustavy obratlovců. Mozek obratlovců vzniká z přední části neurální ploténky a během zárodečného vývoje se postupně objevují různé oddíly, které často plní poměrně odlišné funkce, ale spolupracují a tvoří dohromady hlavní orgán centrální nervové soustavy. K hlavním částem mozku patří prodloužená mícha, mozeček, střední mozek, mezimozek a tzv. koncový mozek.
Mozek je z buněčného hlediska složen především z nervových a gliových buněk. Místa s nahromaděnými těly neuronů představují tzv. šedou hmotu, místa bohatá na nervová vlákna jsou známa pod názvem bílá hmota. Gliové buňky, které vyživují, chrání a jinak podporují nervovou tkáň.
Všechny mozky obratlovců jsou si vzájemně homologické a vyvinuly se z mozku předka obratlovců. Přesto vykazují značné odlišnosti - každý obratlovec má na svůj nervový systém jiné požadavky v souvislosti se svým způsobem života. Například u savců se bouřlivě rozvíjí koncový mozek (obě jeho hemisféry pokrývají skoro všechny ostatní části mozku a navíc je zvrásněn), ale rozsáhlý je také mozeček.

Tvorba a růst kostí

27. listopadu 2010 v 17:21 | Fífa |  Kostra člověka
Kosti
Kostra se začíná formovat u embrya, v šesti týdnech je tvořena z vaziva a chrupavek. Proces kostnatění začíná již během nitroděložního vývoje a pokračuje po narození až do konce období mezi pubertou a ranou dospělostí, kdy je vývoj kostry dokončen. V dospělosti dochází k dynamické přestavbě kosti, která se přizpůsobuje vnějším fyzikálním vlivům (namáhání při zátěži), hmotnosti těla a vnitřním poměrům v organizmu.

Embryonální vývoj člověka

27. listopadu 2010 v 17:18 | Fífa |  Růst a vývoj jedince
Embryonální vývoj člověka je proces probíhající v raném období, konkrétně po dobu asi 8 týdnů od oplození vajíčka spermií. Po této době (kolem 56. dne) se vyvíjející lidské embryo mění na plod.

Funkce kostí

27. listopadu 2010 v 17:15 | Fífa |  Kostra člověka
  • Holenní kost
    Opora - kosti tělo podpírají, udržují také orgány na správných místech.
  • Ochrana - kosti tvořící lebku chrání mozek a žebra chrání srdce, plíce a žaludek.
  • Tvorba krve - v kostní dřeni některých kostí se tvoří krevní
  • Pohyb - Kosti spolu se svaly umožňují pohyb.
  • Ukládání minerálních látek - v kostech je skladován fosfor a vápník, které mohou být v případě potřeby uvolněny.

Lidská kostra- základní údaje

27. listopadu 2010 v 17:13 | Fífa |  Kostra člověka
Kostra člověka
Lidská kostra
představuje soubor kostí, chrupavek a vazů, které dohromady vytvářejí pevnou, pasivně pohyblivou oporu těla, na niž se upínají svaly. Kostra dospělého člověka se skládá přibližně z 206 kostí, přičemž například novorozeňata jich mají kolem 300. Tento fakt je dán tím že novorozeňata mají v těle větší množství malých kostí, které během růstu srostou.
Kostrou tvořená ochranná pouzdra (lebka, hrudník) zároveň chrání některé klíčové orgány před zraněním.
Kostra tvoří cca 13-14 procent tělesné hmotnosti. Tvoří ji kosti a chrupavky, nacházející se v ohebných částech kostry, jako například chrupavky žeberní umožňující dýchání. Má své vlastní cévy a nervy. Co týden dochází k obměnění, recyklaci až pěti procent kostní hmoty.

Pojivová tkáň

27. listopadu 2010 v 17:00 | Fífa |  Stavba a funkce lidského těla
Pojivová tkáň
Pojivová tkáň
je označení pro tkáň, která vyplňovala prostory mezi vnitřními orgány.
Jednotlivé typy pojivové tkáně se od sebe na první pohled velmi liší. V organismu zastávají mechanickou a podpůrnou funkci, podílí se na udržování stálé koncentrace iontů a vody, tvoří látkové rezervy organismu a mají i obrannou funkci. Mezi pojivovou tkáň se někdy řadí i tělní tekutiny.
Pojivové tkáně dělíme podle funkce na výplňovou, opěrnou a trofickou. Mezi výplňové tkáně spadá vazivo (řídké, tukové, tuhé), chrupavku (hyalinní, elastická, vazivová). Do opěrných pojivových tkání zařazujeme kosti (houbovitá=spongiozní, kompaktní=hutná) a zubní tkáň (nejtužší část organismu - pouze 2% organických látek). Za trofické pojivové tkáně jsou považovány tělni tekutiny zajišťující udržení homeostázy (stálého vnitřního prostředí) = krev, míza, tkáňový mok.
V dospělém organismu pravé pojivové tkáně patří vazivo, chrupavka a kost.

Člověk východoevropský

27. listopadu 2010 v 9:45 | Fífa |  Evoluce
Člověk východoafrický (Homo rudolfensis) je vyhynulý druh člověka. Fosílie byly nalezeny na břehu Rudolfova jezera (nyní jezero Turkana) v Keni. Homo rudolfensis žil před 2,4-1,8 milióny lety, byl pravděpodobně první z rodu Homo. Měřil 135 centimetrů, vážil 30 kilogramů.

Homo habilis

27. listopadu 2010 v 9:39 | Fífa |  Evoluce
Homo Habilis

Člověk zručný (Homo habilis) je jedna z linií rodu Homo a hypotetický předchůdce dnešního člověka, který žil v době nejstaršího paleolitu před 2,7 - 1,5 miliony let na území východní Afriky. Jeho pojmenování vychází z dokladů, dle kterých na rozdíl od australopithéků dokázal nejen používat, ale i vyrábět primitivní nástroje.


O původu existují různé hypotézy. Uvažuje se o vývoji z některé z větví australopithéků, nověji i o původu z Člověka východoafrického.


Co se týče fyzického vzhledu byl člověk zručný ze všech známých druhů člověka nejméně podobný dnešnímu člověku. Pohyboval se již vzpřímeně po dvou končetinách. Jeho výška se pohybovala mezi 120 a 140 cm, hmotnost mezi 30 a 40 kg. Zásadním rysem byla již existující opozice palce vůči ostatním prstům, což umožňovalo práci s nástroji. Pro jeho lebku bylo typické ploché čelo, výrazné nadočnicové oblouky a masivní dolní čelist bez brady. Vzhledem k tomu, že nebylo přesně definováno, čím se člověk liší od ostatních tvorů, existují spory, zda Homo habilis vůbec patří do rodu člověk.

Člověk Moudrý

26. listopadu 2010 v 23:16 | Fífa |  Evoluce
Člověk moudrý (též člověk rozumný,
Homo sapiens), je jediným žijícím druhem rodu Homo. Je pro něj charakteristické vertikální držení těla, rozumová inteligence a schopnost mluvit. Člověk je rovněž bytost, která si uvědomuje sama sebe, subjekt socio-historické činnosti a kultury.
Charakteristickým rysem dnešního člověka je schopnost vyrábět komplexní nástroje a použít je k ovlivnění svého okolí (přestože také jiní živočichové, např. všichni žijící zástupci nadčeledi Hominoidea (orangutan, šimpanz, gorila), umějí použít jednoduché nástroje.)

Výstelková tkáň (epitel)

26. listopadu 2010 v 23:03 | Fífa |  Stavba a funkce lidského těla
Epitel
Epitelová tkáň
(výstelková, krycí tkáň) je
tkáň
tvořená
buňkami, které na sebe těsně naléhají. Tyto tzv.
epiteliální buňky
jsou spolu často pevně spojeny. Epitel kryje vnější nebo vnitřní povrchy organizmu, má žlázovou funkci (většina žláz v těle). Epitelová tkáň je  nejstarším typem tkáně.

Buňka a tkáň

26. listopadu 2010 v 22:59 | Fífa |  Stavba a funkce lidského těla
Buňka
(lat.
cellula) je základní stavební a funkční jednotka těl
organizmů. Jsou obklopené
membránou
a uvnitř obsahují koncentrovaný vodný roztok různých látek cytoplazmu. Obvykle obsahují
genetický materiál
a jsou schopné se
dělit.
Zatímco některé organismy jsou pouze
jednobuněčné
jiné organizmy jsou
mnohobuněčné. Stavba a funkce buněk mohou být velice rozmanité, buňky se liší
druh
od druhu, ale i v rámci mnohobuněčného těla. Obvyklá velikost se pohybuje v rámci mikrometrů.
Mimo to se však buňky vzájemně liší i tvarem.

Soubory specializovaných buněk jsou tkáně (5 typů).
1)Výstelková
2)Pojivová
3)Svalová
4)Nervová
5)Tělní Tekutiny

Člověk

26. listopadu 2010 v 22:53 | Fífa |  Evoluce
Člověk rozumný (moudrý)
Homo sapiens (sapiens)

Patří mezi: Savci- živorodí- placentální (viz. článek placenta)
                  Obratlovci
                  Strunatci
                  Živočichové
Většina vědců se shoduje, že předkem byla jedna linie australopitéků. Tato linie australopitéků měla menší čelist i zuby a živila se pravděpodobně jemnější potravou.
Nejstarším paleontologickým nálezem, zařazovaným do rodu Homo, je africký
Homo habilis, starý až 2,5 milionu let. Také u něj byly nalezeny jednoduché kamenné nástroje.
Dnes je lidí 6,9 miliardy a číslo neustále stoupá. Lidé již osídlili všechny kontinenty i zemský orbit.

Co má člověk se savci společného

26. listopadu 2010 v 22:44 | Fífa |  Růst a vývoj jedince
Shodně s ostatními placentálními savci probíhá oplodnění a vývoj nového života uvnitř těla matky. Lidské mládě je živeno mateřským mlékem. Vývoj jedince probíhá dál i po narození.

Odlišnost od ostatních savců

26. listopadu 2010 v 22:41 | Fífa |  Růst a vývoj jedince
Člověk má největší mozek ze všech primátů a jako jediný druh nemá typickou srst. Žije, ale skoro všude, protože si podmínky prostředí k životu sám přizpůsobuje. Od všech ostatních živočichů se odlišuje svými schopnostmi, dorozumíváním řečí a schopností pracovat. Člověk je neobvykle zvídavý a hravý a tyto schopnosti nejsou omezeny věkem. Je druhem společenským, vytváří vlastní kultury a tradice.

Znaky Charakterizující Lidský Druh:
1)vzpřímená postava
2)chůze po zadních končetinách
3)rozvoj mozku
4)vznik řeči
5)vytvoření ruky jako orgánu práce i jemné manipulace
6)vznik lidského chrupu
7)společenský způsob života

Stručně o člověku- úvod

26. listopadu 2010 v 22:31 | Fífa
Čau,
hledáte informace na wikipedii a potom předvádíte ve formě referátů ve škole? Už tam nehledejte! Z různých zdrojů vám vyberu informace, které jsou pro vás důležité, a vy si je poté opíšete nebo vytisknete. Doufám, že vám tato stránka pomůže!